english czech
Úvod2 arrow Lost Password arrow Rozhlasové úvahy 7 - V.V.

Rozhlasové úvahy 7 - V.V.

Napsal: MaNa
13.01.2010

Návštěva císaře

Prohlížím si konvolut starých rytin, které dokumentují cestu císaře Františka Josefa I. po českých zemích. Je to vlastně početný soubor fantastických slavnostních bran, kterými loajální obyvatelstvo vítalo svého milovaného vládce. Bývalí husité se nemohli ve výzdobě nabažit slova „willkomen“! Vítejte...
Ještě dnes převládá v Čechách představa „stařičkého mocnáře“, tolikrát zesměšněného, a jeho portrét dodnes slouží ke spolehlivému pobavení. Pro baviče všeho druhu byl v minulém i současném století mušinci zakrytý portrét záminkou ke spolehlivě laciné zábavě. Přesto byli poslední dva rakouští císaři ve svých zemích milovanými osobnostmi, které určovaly sto let ve velké části Evropy složitý politický a společenský život. Pozdější protirakouský odboj českých vlastenců tuto skutečnost nejen zakryl, ale i zkreslil. Ve své době měli rakouští císaři v českých zemích úctu, často velice upřímnou, která byla při řadě příležitostí okázale projevována. A byla lepší příležitost než mocnářova inspekční cesta?

Podívejme se, jak tomu bylo v městě automobilismu, v Mladé Boleslavi. Císař František I. navštívil město 3. září 1833. Na náměstí byl císařskému páru, Františkovi a Karolíně, na uvítanou  postaven římský vítězný oblouk, patrně skvěle nakašírovaný z levného materiálu, kterým musel císařský pár projít při antikou inspirovaném holdu vládci. Boleslavští se však nespokojili s bránou jedinou. Druhá byla před továrnou pana Singera a třetí na cestě do Kosmonos. Tady byla postavena empirová brána s poněkud nepochopitelným heslem: „Sláva nám Čechům!“
Mladá Boleslav zažila na počátku 19. století dokonce několik císařských návštěv. Zdá se, že si císař František I., dědeček daleko známějšího Františka Josefa II., toto město oblíbil. Jistě to souviselo s tím, že v roce 1783 byla dokončena přestavba zničeného boleslavského zámku, původně hradu, na pevnostní kasárna. Město se tak stalo sídlem posádky, a to jistě docela změnilo jeho charakter. Bylo tu umístěno 6 kumpanií po 113 mužích.
Počátek 19. století byl totiž obdobím velice krutých napoleonských válek. Lidé v nich nadšeně umírali za různé císaře a cary. Prolitá krev a nezměrné utrpení byly glorifikovány na nevyšší lidské ctnosti. Války si vyžádaly nejen neuvěřitelné množství mrtvých, ale přibývalo i zraněných. Milovaný erár se o ně musel postarat. Boleslavský špitál umístěný v kasárnách již také nestačil. Proto byla ve městě postavena nová budova vojenské nemocnice. Slavnostní otevření potřebné budovy se konalo  v roce 1818. V průčelí stavby ještě dnes čteme latinský nápis, jenž v překladu zní: Za vlády Františka I. pro zdraví obránců vlasti zřídili čeští stavové – 1818.
Císař pobyl v Mladé Boleslavi již v roce  1804, kdy přespal s manželkou v hostinci Pošta. Později město navštívil, a opět tu přespal, tentokrát v hostinci U Flaklů, slavný německý maršál Blücher, který se u Waterloo podílel na Napoleonově porážce. V roce 1813 se císař František I. opět v Boleslavi zastavil a slavná byla jeho návštěva v roce 1820. Tehdy navštívil zdejší kasárna na zámku, dokonce i trestnici, a zejména si důkladně prohlédl právě vybudovanou nemocnici. Kasárna, trestnice a nemocnice byly symbolem státu. Jistý Franz Kafka o tom později napsal mnohé.
Boleslavská vojenská nemocnice byla na svou dobu velice moderní. Patrová stavba empirového slohu byla skutečným zdravotnickým zařízením. Vešlo se do ní na sto pacientů, byly tu ošetřovny, operační sál, laboratoř, hospodářské zázemí a samozřejmě i kaple. Dvůr nemocnice byl upraven jako příjemný park pro rekonvalescenty.
Císař František I. rád cestoval, v Čechách byl několikrát. Vystupoval jako typický vídeňský měšťák, měl v oblibě prostý, ale přísný život, vynikal suchým humorem a měl rád lidové žerty a velkou zálibu měl ve vídeňském lidovém nářečí. Svým prostým a otcovským vystupováním, tak odlišným od vznešeného dvora, si získal u poddaných velkou popularitu. Pojem vlídného vládce měl v Čechách dlouho tradici a přenesl se i na habsburské panovníky. Kolik jen pověstí se vyprávělo o dobrotě a spravedlnosti císaře Josefa II, ale podobný princip lidového panovníka se záhadně přenesl až na prezidenta Anotnína Zápotockého, kterého milovaný lid v dobráckém žertu nazýval ušatým torpédem.... 
Ale vraťme se raději na počátek 19. století.
Při své návštěvě navštívil rakouský císař s manželkou a se svým doprovodem také textilní továrnu Köchlin a Singer na břehu Jizery. Továrna v Mladé Boleslavi souvisela s právě objeveným parním strojem. Továrna byla založena roku 1819 a za 15 let zaměstnávala 600 lidí. Zdejší parní stroj pocházel až z anglického Manchestru. Návštěva tří císařů v textilní továrně znamenala zásadní obrat. Víra v pokrok, v techniku a v budoucnost se přenesla z bláhových osvícenců i na panovníky.
Císař nebyl tedy jen typickým konzervativním panovníkem, ale intenzivně prosazoval ve svých zemích velký průmysl, nechal regulovat Labe a podporoval rozvoj a modernizaci zemědělství. Do časů jeho vlády spadá počátek železnice a císař, jenž si uvědomil důležitost dopravy, zavedl pravidelnou paroplavbu na Dunaji.
Na druhé straně císař František I. vybudoval rozvětvený systém policie a nad tiskem bděla velice přísná cenzura. Propojení podpory techniky a policejního státu, bylo již v dřevních dobách c. a k. monarchie jasným programem. Žádná revoluce se již neměla konat. Na tu francouzskou nutno zapomenout. Tak tedy přísnost a vlídnost. Dohled a rozkvět.
Vládce ve českém národním vědomí hraje archetypální otcovskou roli. Je to role poněkud obehraná. Stará písnička se stále opakovaným refrénem. Zvláště v současnosti bychom se nad ní měli kriticky zamyslet.

Poslední úprava: 11.07.2011

MALVERN knihkupectví

Adresa: kavárna Božská lahvice, Italská 13, Praha 2 Vinohrady. Otevřeno  pondělí - sobota od 10 do 22 hodin.
Kompletní nabídka knih též na e-shopu www.malvern.cz

Kontakt: , tel. 724 245 245.

Související odkazy

Powered by Elxis - Open Source CMS.
Copyright (C) 2006-2018 Elxis.org. All rights reserved.