

Rozhlasové úvahy 7 - V.V.
Návštěva císaře
Prohlížím si konvolut starých rytin, které dokumentují cestu císaře Františka Josefa I. po českých zemích. Je to vlastně početný soubor fantastických slavnostních bran, kterými loajální obyvatelstvo vítalo svého milovaného vládce. Bývalí husité se nemohli ve výzdobě nabažit slova „willkomen“! Vítejte...
Ještě dnes převládá v Čechách představa „stařičkého mocnáře“, tolikrát zesměšněného, a jeho portrét dodnes slouží ke spolehlivému pobavení. Pro baviče všeho druhu byl v minulém i současném století mušinci zakrytý portrét záminkou ke spolehlivě laciné zábavě. Přesto byli poslední dva rakouští císaři ve svých zemích milovanými osobnostmi, které určovaly sto let ve velké části Evropy složitý politický a společenský život. Pozdější protirakouský odboj českých vlastenců tuto skutečnost nejen zakryl, ale i zkreslil. Ve své době měli rakouští císaři v českých zemích úctu, často velice upřímnou, která byla při řadě příležitostí okázale projevována. A byla lepší příležitost než mocnářova inspekční cesta?
Podívejme se, jak tomu bylo v městě automobilismu, v Mladé Boleslavi.
Císař František I. navštívil město 3. září 1833. Na náměstí byl
císařskému páru, Františkovi a Karolíně, na uvítanou postaven římský
vítězný oblouk, patrně skvěle nakašírovaný z levného materiálu, kterým
musel císařský pár projít při antikou inspirovaném holdu vládci.
Boleslavští se však nespokojili s bránou jedinou. Druhá byla před
továrnou pana Singera a třetí na cestě do Kosmonos. Tady byla postavena
empirová brána s poněkud nepochopitelným heslem: „Sláva nám Čechům!“
Mladá
Boleslav zažila na počátku 19. století dokonce několik císařských
návštěv. Zdá se, že si císař František I., dědeček daleko známějšího
Františka Josefa II., toto město oblíbil. Jistě to souviselo s tím, že v
roce 1783 byla dokončena přestavba zničeného boleslavského zámku,
původně hradu, na pevnostní kasárna. Město se tak stalo sídlem posádky, a
to jistě docela změnilo jeho charakter. Bylo tu umístěno 6 kumpanií po
113 mužích.
Počátek 19. století byl totiž obdobím velice krutých
napoleonských válek. Lidé v nich nadšeně umírali za různé císaře a cary.
Prolitá krev a nezměrné utrpení byly glorifikovány na nevyšší lidské
ctnosti. Války si vyžádaly nejen neuvěřitelné množství mrtvých, ale
přibývalo i zraněných. Milovaný erár se o ně musel postarat. Boleslavský
špitál umístěný v kasárnách již také nestačil. Proto byla ve městě
postavena nová budova vojenské nemocnice. Slavnostní otevření potřebné
budovy se konalo v roce 1818. V průčelí stavby ještě dnes čteme
latinský nápis, jenž v překladu zní: Za vlády Františka I. pro zdraví
obránců vlasti zřídili čeští stavové – 1818.
Císař pobyl v Mladé
Boleslavi již v roce 1804, kdy přespal s manželkou v hostinci Pošta.
Později město navštívil, a opět tu přespal, tentokrát v hostinci U
Flaklů, slavný německý maršál Blücher, který se u Waterloo podílel na
Napoleonově porážce. V roce 1813 se císař František I. opět v Boleslavi
zastavil a slavná byla jeho návštěva v roce 1820. Tehdy navštívil zdejší
kasárna na zámku, dokonce i trestnici, a zejména si důkladně prohlédl
právě vybudovanou nemocnici. Kasárna, trestnice a nemocnice byly
symbolem státu. Jistý Franz Kafka o tom později napsal mnohé.
Boleslavská
vojenská nemocnice byla na svou dobu velice moderní. Patrová stavba
empirového slohu byla skutečným zdravotnickým zařízením. Vešlo se do ní
na sto pacientů, byly tu ošetřovny, operační sál, laboratoř, hospodářské
zázemí a samozřejmě i kaple. Dvůr nemocnice byl upraven jako příjemný
park pro rekonvalescenty.
Císař František I. rád cestoval, v Čechách
byl několikrát. Vystupoval jako typický vídeňský měšťák, měl v oblibě
prostý, ale přísný život, vynikal suchým humorem a měl rád lidové žerty a
velkou zálibu měl ve vídeňském lidovém nářečí. Svým prostým a otcovským
vystupováním, tak odlišným od vznešeného dvora, si získal u poddaných
velkou popularitu. Pojem vlídného vládce měl v Čechách dlouho tradici a
přenesl se i na habsburské panovníky. Kolik jen pověstí se vyprávělo o
dobrotě a spravedlnosti císaře Josefa II, ale podobný princip lidového
panovníka se záhadně přenesl až na prezidenta Anotnína Zápotockého,
kterého milovaný lid v dobráckém žertu nazýval ušatým torpédem....
Ale
vraťme se raději na počátek 19. století.
Při své návštěvě navštívil
rakouský císař s manželkou a se svým doprovodem také textilní továrnu
Köchlin a Singer na břehu Jizery. Továrna v Mladé Boleslavi souvisela s
právě objeveným parním strojem. Továrna byla založena roku 1819 a za 15
let zaměstnávala 600 lidí. Zdejší parní stroj pocházel až z anglického
Manchestru. Návštěva tří císařů v textilní továrně znamenala zásadní
obrat. Víra v pokrok, v techniku a v budoucnost se přenesla z bláhových
osvícenců i na panovníky.
Císař nebyl tedy jen typickým
konzervativním panovníkem, ale intenzivně prosazoval ve svých zemích
velký průmysl, nechal regulovat Labe a podporoval rozvoj a modernizaci
zemědělství. Do časů jeho vlády spadá počátek železnice a císař, jenž si
uvědomil důležitost dopravy, zavedl pravidelnou paroplavbu na Dunaji.
Na
druhé straně císař František I. vybudoval rozvětvený systém policie a
nad tiskem bděla velice přísná cenzura. Propojení podpory techniky a
policejního státu, bylo již v dřevních dobách c. a k. monarchie jasným
programem. Žádná revoluce se již neměla konat. Na tu francouzskou nutno
zapomenout. Tak tedy přísnost a vlídnost. Dohled a rozkvět.
Vládce
ve českém národním vědomí hraje archetypální otcovskou roli. Je to role
poněkud obehraná. Stará písnička se stále opakovaným refrénem. Zvláště v
současnosti bychom se nad ní měli kriticky zamyslet.
Hlavní nabídka
Úvod2 Přednášející Přednášky Výlety Doporučujeme Zajímavosti Galerie Odkazy Kontakty Napište námDalší nabídky
Přihlášení
MALVERN knihkupectví
Adresa: kavárna Božská lahvice, Italská 13, Praha 2 Vinohrady. Otevřeno pondělí - sobota od 10 do 22 hodin.
Kompletní nabídka knih též na e-shopu www.malvern.cz
Kontakt: , tel. 724 245 245.
Poslední novinky
Související odkazy
- Přednášející
- Odkazy na zajímavé webové stránky:
- Skalní kresby Val Camonica
- Obsah kapitoly Zajímavosti
- Knihy nejen na prázdniny
- Žádné setkání není náhodné - rozhovor
- Megality na Korsice
- Rozhlasové úvahy 1 - Václav Vokolek
- Rozhlasové úvahy 2 - Václav Vokolek
- Rozhlasové úvahy 3 - Václav Vokolek
- Rozhlasové úvahy 4 - Václav Vokolek
- Rozhlasové úvahy 5 - V.V.
- Rozhlasové úvahy 6 - V.V.
- Rozhlasové úvahy 8 - Václav Vokolek
- Rozhlasové úvahy 9 - Václav Vokolek
- Rozhlasové úvahy 10 - Václav Vokolek
- Rozhlasové úvahy 11 - Václav Vokolek
- Rozhlasové úvahy 12 - Václav Vokolek
- Kniha "Básnická řeč" - Owen Barfield
- Kniha "Mezi nebem a zemí" - Václav Vokolek a Zdeněk Helfert
- Kniha "Psychologie souhlasu" - Pjér la Šé´z
- Rozhlasové úvahy 13 - Václav Vokolek
- Rozhlasové úvahy 14 - Václav Vokolek
- Rozhlasové úvahy 16 - Václav Vokolek
- Rozhlasové úvahy 15 - Václav Vokolek
- Adam Borzič Miluj své nepřátele
- Kniha Jméno Vokolek
- Úvod zaloha celeho textu
- Odkazy na zajímavé články a rozhovory
- Kniha Tvarytmy - Jaroslav Dušek
- Kniha "Putování mystickým rokem aneb skrytá řeč svátků" - Karel Funk
- Kniha Rozkvétání ibišku - Zdeněk Neubauer
- Kniha "Než jsi přišel na svět" - Howard Schwartz
- Kniha Věda o symbolech - René Alleau
- Kniha "Principy moderní architektury" - Christian Norberg-Schulz
- Kniha "Kosmické rozhovory. Dialogy o povaze vesmíru a hledání skutečnosti"
- Kniha Čistota a nebezpečí - Mary Douglasová
- Kniha "Boschův triptych v zrcadle písma " - Zdeněk Neubauer
- Kniha "Putovat s andělem" - Annick de Souzenelle, Pierre-Yves Albrecht
- Kniha "Máme za sebou sto let psychoterapie a svět je stále horší"
- Kniha První z mých andělů - William Blake
- Kniha Člověk - nikdo Edward Stachura
- Kniha Tvář se ztracenými ústy
- Kniha "Duch Merkurius" Carl Gustav Jung
- Kniha "Jesličky Františka Bílka" od Františka Kožíška
- Kniha "Eliášovy příběhy na nebi, na zemi a na moři" Ruth J. Weiniger