english czech
Úvod2 arrow Lost Password arrow Rozhlasové úvahy 3 - Václav Vokolek

Rozhlasové úvahy 3 - Václav Vokolek

Napsal: MaNa
13.01.2010

Přemítání pod věží v maurském slohu

Rozhledna Slavín Čas od času navštěvuji krajinu v okolí Liběchova. Přitahují mě sem skalní plastiky, jejichž symboliku se již léta snažím rozluštit. Když přijíždím autobusem z Mělníka, pokaždé si uvědomuji téměř zapomenutou skutečnost. Právě tady probíhala  před nějakými sedmdesáti lety jazyková hranice. Zde v roce 1938 končily Čechy.
Ale krajina nebere pohled na geopolitické problémy. Rozkládá se bez ohledu na ně. Taková malichernosti ji nezajímají, ona své dějiny počítá v milionech let.  Proto si může dovolit pro člověka nevídaný luxus – být bez hranic.
Iluze o národní krajině jsou velice nebezpečné. Pro člověka existuje jediná krajina, krajina domova.

Proto v 19. století existoval v české kotlině pro německé obyvatele úctyhodný pojem – zemské češství. Jedinečným příkladem byl majitel liběchovského panství, Antonín Veith. Syn bohatého průmyslníka se již na gymnasiu naučil česky a když zdědil liběchovské panství začal realizovat své vlastenecké plány. Na zámku hostil celou řadu osobností, Bolzana, Příchovského, Klácela, malíře Navrátila, sochaře Levého. Učinil z Liběchova jedno z center kultury, zemské kultury, bez ohledu na jazyk a problematickou národnost. Ostatně Veith od Volyně byl jistě kdysi nějaký český Fajt. Nebo naopak?
Zámecký pán byl vášnivým obdivovatelem českých dějin. Zámecké sály mu malíř Navrátil vyzdobil náměty z nejstarších českých dějin a později se Veith rozhodl, že blízkých Tupadlech vybuduje český Slavín, obdobu německé Walhally. Monumentální plastiky 24 proslulých českých osobností, začíná se samozřejmě Přemyslem a Libuší, měl zhotovit tehdy významný mnichovský sochař Schwanthaler. Pro nezájem ze všech stran stavba zůstala trapným torzem. Křovím zarostlá věž v maurském slohu je přízračnou připomínkou počínajících národnostních třenic. Kuriózní je, že osm vynikajících plastik Schwanthaler dokončil a vlastenecky smýšlející Veith je nakonec přece jen věnoval Národnímu muzeu. Málokdo dnes tuší, že ve velebném Pantheonu významné budovy stojí plastiky, které věnoval zemský Čech, Němec Veith, a zhotovil je slavný bavorský umělec. Vlastenectví je věc problematická…
Opakovaně se na tomto místě sluší připomenou stále ještě nepřipomínanou skutečnost, že až do poloviny 20 století byla česká kultura důsledně trojnárodnostní – česká, německá a židovská. Více jak třetina obyvatel tu mluvila německy. Nejstarší české dějiny, postava Libuše, Přemysla či romantický příběh dívčí války, byly v německé literatuře zpracovány možná četněji než v české. Krajině je to všechno pochopitelně lhostejné, ale my bychom si to měli konečně uvědomit.
Trojnárodnost byla skutečným symbolem střední Evropy, která se mohla stát jakousi přirozenou syntézu okolních kultur. Právě v tom mohla být vzorem a příkladem k následování. V našem prostoru se upeklo mnohé a významné, ale proč zdůrazňovat české umění gotické, které vytvořili francouzští a kdovíjací přísně anonymní mistři, český manýrismus, jenž byl jednoznačným dílem Italů anebo pět chválu na úchvatnost českého baroka, které ruku v ruce vytvořili italští a bavorští architekti, štukatéři a malíři. Pracovitý český lid vpašovaný do této tradice marxisty přece jen jednou provždy vynechme. Kulturní tradice české kotliny je jednoznačně internacionální. Právě k ní by měla směřovat Evropská unie, která by neměla být svazkem politickým, ekonomickým a mocenským, ale především kulturním a duchovním. 
Dnes je Veithův nedostavěný Slavín buddhistickým centrem. Mladí čeští buddhisté tu meditují pod vedením indických guru a českoněmecké národnostní třenice jsou jim zcela neznámé. V tom spočívá velká naděje. Óm!

Poslední úprava: 11.07.2011

MALVERN knihkupectví

Adresa: kavárna Božská lahvice, Italská 13, Praha 2 Vinohrady. Otevřeno  pondělí - sobota od 10 do 22 hodin.
Kompletní nabídka knih též na e-shopu www.malvern.cz

Kontakt: , tel. 724 245 245.

Související odkazy

Powered by Elxis - Open Source CMS.
Copyright (C) 2006-2018 Elxis.org. All rights reserved.