english czech
Úvod2 arrow Lost Password arrow Rozhlasové úvahy 13 - Václav Vokolek

Rozhlasové úvahy 13 - Václav Vokolek

Napsal: MaNa
10.07.2011

Mrtvý prostor

Hřbitov v Milovicích

Jsou místa, na kterých mrazí i v nejparnějším létě. Tak působí opuštěné vojenské prostory. Armády odejdou a na místech dříve tak pečlivě střežených zůstane totální zmar. Jako by tu vše ztratilo smysl. Vše je tu kontaminované. Půda, vegetace, minulost i budoucnost. Z půvabné krajiny se tak snadno stane negativní zóna. Na opuštěných vojenských prostorech zažijeme vědomí konce. Stačí si zajet do Milovic. 
Dějiny současných Milovic jsou krátké, intenzivní a plné neuvěřitelných zvratů. Ještě před sto lety to byla poklidná obec, roku 1890 měli pouhých 814 obyvatel, trojtřídní školu a poštu v Lysé nad Labem. Býval tu poplužní dvůr a kdesi tu stála tvrz, na níž se připomíná Záviš z Milovic. Také z Milevic. „Villa Milewicz“ říká se středověké vsi v listinách. V 16. století připadly Milovice a okolní vsi k benátskému panství. Život se tu nadlouho zastavil. Ani fara tu nebyla. Za zmínku stálo jen ložisko rašeliny, které zaměstnávalo pár lidí z okolí.

Všechno se změnilo v roce 1904. Thunům se podařil husarský kousek. Ani se nechce věřit že by to šlo bez nezbytné korupce. Podařilo se výhodně prodat část svého panství státu. Eráru... Ten tu vybudoval rozsáhlý vojenský prostor. Začalo se úklidem, ten ve vojenských objektech hraje důležitou roli. V případě přilehlé vsi Mladá to znamenalo její likvidaci. Ves připomínaná již ve 14. století, kdy tu již stál kostel svaté Kateřiny, byla zbořena, včetně kostela. Srovnat se zemí umí každá armáda všechno. Náhradou byl roku 1907 postaven v Milovicích vojenský kostel svaté Kateřiny, pseudogotický, do kterého byl umístěn inventář z kostela v bývalé Mladé. Armáda pracuje spolehlivě a nebezpečně si pohrává s vlastní logikou.
Tak se tu zabydleli vojáci. Baráky pro mužstvo, velitelství, hlavně sklady zbraní a munice. Mít kde cvičit je pro armádu něco jako droga. Za první světové války tu byl zajatecký tábor. V milovických lesích tu žili, jistě v dosti nelidských podmínkách, ruští a italští zajatci. Tisíce neznámých osudů bylo dávno zapomenuto. Zbyla jen jména na místním vojenském hřbitově.
Na milovickém vojenském hřbitově se sešli mrtví řady náboženských vyznání. Leží tu vedle sebe bez ohledu na Boha, ve kterého věřili a doufali. Tak se tu vedle křížů katolických najdou kříže pravoslavné, ale také muslimský půlměsíc a dokonce židovská hvězd. O tom, že je smrt spravedlivá se tu nedá pochybovat.
Kříže jsou tu vojensky uniformované, jednotné, vyrovnané v zástupech. Muži skutečně zdaleka tu v Milovicích sní věčný sen. Dokonale zapomenuti. Pochopili někdy, proč tu tak zcela nesmyslně zemřeli? Ale mrtví neodpovídají…
Je zvláštní, že ruské oddělení hřbitova je rozděleno podle náboženství padlých vojáků. Uvědomíme-li si, jak netolerantní byl carský režim právě v otázkách víry, pak je toto dělení absurdní. Vysvětlení by snad spočívalo v tom, že náboženská svoboda mrtvých je na hřbitově bez problémů zajištěna. U živých je to horší.
Vedle vzorně vyrovnaných pravoslavných křížů, v geometrickém šiku mrtvých, najdeme poněkud stranou hroby označené Davidovou hvězdou a půlměsícem. Židé a muslimové tu spočinuli ve zvláštním sousedství. Je tu zapomenuto na časté židovské pogromy, na to, že Židé byli obyvateli druhého řádu, kteří kupříkladu nesměli studovat. Je tu zapomenuto na nelítostnou okupaci muslimských zemí, která i nedávno vyústila v nelítostnou genocidu v Afganistanu či v Čečensku. Ostatně blízké sousedství židovských a muslimských mrtvých neodpovídá ani současné politické realitě.
Ti ruští zajatci, kteří měli to štěstí, že přežili, v nejmenším netušili, že se sem jejich vnuci slavně vrátí. Návrat to byl velkolepý. Po ruské okupaci se sem sovětská armáda nastěhovala se vší slávou. Tisíce vojáků s moderní technikou, s raketami namířenými na západ. Ruský sen se splnil. Další světová válka mohla každým okamžikem začít…
Že se tak nestalo, můžeme považovat za zázrak. Třeba se přičinila svatá Kateřina, jejíž kostel tu kdysi stál, nebo dcera knížete Boleslava, o níž se v souvislosti s Mladou vypráví podivuhodný příběh.
Knížecí dcera se jmenovala Mlada. Jednou putovala se svým průvodem do Mladé Boleslavi. Cesta vedla lesem, místy, kde řádila banda lupičů pod vedením jistého Hraboně. Tam, kde se dodnes říká Mordová rokle, lupič Mladin průvod přepadl. Ozbrojenci byli zabiti, jen statečný rytíř Ctislav uprchl.  Za nebohou Mladu chtěl Hraboň vysoké výkupné. Dívka se spolu se svými komornými vroucně modlila, protože dobře věděla, že zachránit ji může jen zázrak. Slíbila, že  v případě záchrany na tomto místě postaví své oblíbené panně a mučednici kostel.
A zázrak se stal. Ctislav se vrátil s posilou a lupiče nelítostně pobil. Kněžna Mlada nezapomněla a do roka stála v lese kaple svaté Kateřiny. Ctislav dostal za odměnu celou okolní krajinu,  u kaple vykácel les a zbudoval tu ves. Na poctu Mladě ji nazval Mladou.
Pávě tady sovětská armáda zabydlela na věčné časy. Vystavěla tu celé město, továrny a patrně raketová sila. O smyslu jednotlivých budov se můžeme jen dohadovat, byl to vlastně kus jejich země, kam nikdo z Čechů nesměl. Co všechno se tu dělo by vydalo na obsáhlou knihu. Román? Snad ho nikdo nenapíše.
Po odchodu sovětských vojsk, probíhal za velice podezřelých okolností, zůstalo v Mladé mrtvé město. Vše bylo zničeno, rozkradeno, zdemolováno. Tisíce okenních rámů kdosi vysekal a odnesl a stejný tajemný kdosi ukradl celé obložení obrovské budovy. Jako by všechno zlo, již nezávisle na lidech pokračovalo ve své zhoubné činnosti. A přece se mrtvé město začíná probouzet. Některé domy se opravují a stěhují se do nich lidé. Mladí lidé. Uprostřed naprostého zmaru tu začínají žít. Jsou mladí a lákají je sem levné byty. Mrtvé město rychle ožívá. Mládne jako v pohádce. Novým obyvatelům  ožívajícího prostoru lze přát jediné – aby jim svatá Kateřina byla stejně nakloněna jako kdysi kněžně Mladě.

Poslední úprava: 11.07.2011

MALVERN knihkupectví

Adresa: kavárna Božská lahvice, Italská 13, Praha 2 Vinohrady. Otevřeno  pondělí - sobota od 10 do 22 hodin.
Kompletní nabídka knih též na e-shopu www.malvern.cz

Kontakt: , tel. 724 245 245.

Související odkazy

Powered by Elxis - Open Source CMS.
Copyright (C) 2006-2018 Elxis.org. All rights reserved.