english czech
Úvod2 arrow Lost Password arrow Rozhlasové úvahy 11 - Václav Vokolek

Rozhlasové úvahy 11 - Václav Vokolek

Napsal: MaNa
17.03.2011

Ukládání do hrobu

Pomník

Toulat se podzimní dušičkovou krajinou může přinést mnohé překvapení. Krajina je plná zlátnoucího listí, které vítr marnotratně strhává ze stromů a ranní mlhy polehávají symbolicky nízko nad zemí. Naše kroky každoročně míří prochladlou krajinou ke hřbitovům. Zapálené svíčky, jejich mihotavé plamínky nad hroby, nás na okamžik spojují se světem mrtvých. Proto v těch dnech hřbitovy ožijí. Lidmi, květinami, světýlky. Na hřbitovech se uklízí jako v domácnosti. Snad právě tímto velice přízemním rituálem se snažíme propojit s vyššími světy. Právě tak to dělali naši předchůdci, Kelti, když v čase našich dušiček slavili svůj velký svátek samain. Ten byl druhým z nejvýznamnějším keltským svátkem, kterým začínal keltský nový rok. Název je odvozen od sam e fuin, tedy konec léta. Tento svátek Keltové slavili začátkem listopadu, v noci před 1. listopadem. Jako všechny keltské svátky začínal samain večer, s východem první hvězdy.

Keltové věřili, že o samainové noci mohou mrtví navštívit svět živých. Symbolika prolínajících se světů se mohla odrazit i v rituálních maskách (vzpomeňme tu Halloween a obyčeje s ním spojené). V této noci není jasné, kdo je živý a kdo mrtvý. Svět živých a mrtvých se spojí v harmonické rovnováze. Oba světy se jedné noci prolnou. Pro člověka dvacátého prvního století je to téma pro horrory, ale pro naše předky to byla každoroční skutečnost.

Co se tedy o samainu v keltském světě dělo? V předvečer 1. listopadu byly v domech zhášeny ohně a po půlnoci, ale někdy také již po setmění, byly zapalovány nové. Ty symbolizovaly počátek nového roku, nového času. Samainem končila teplá část roku, slunce sláblo, umíralo, jako celý čas. Bylo třeba vykonat celou řadu rituálních úkonů, usmířit bohy, aby se zrodil nová čas. Důležité byly oběti mrtvým předkům. Před západem slunce bylo zapotřebí zhasit všechny „staré ohně“, uklidit dům, vynést veškerou špinavou vodu, nechat otevřené dveře. Patrně proto, aby mrtví mohli vejít do svých bývalých příbytků.

V Evropě existuje zasutá vzpomínka na keltský samain i v literatuře. Pověsti a písně o tom, že mrtvý vstane z hrobu a přijde k dívce, nebo sestře, kterou za života miloval, najdeme u všech Slovanů, stejně jako u ostatních evropských národů. Srbové si vyprávěli o zemřelém Jovanovi, který si na koni přijel pro svou sestru Jelicu. Strašidelný příběh na toto téma najdeme na Slovensku. Tam dívka, která chtěla přivolat mrtvého milého, vaří v kaši umrlcovu hlavu, která varem vydává hlas: „Pojd, pojď, pojď!“ Německou Lenoru, národní baladu, známe z Bűrgerova slavného přebásnění. Ve Skotsku se vypravuje, že jistý Vilém, jenž byl nějaký čas mrtvý, si přišel pro svou milou Margaretku. Také stará bretaňská píseň líčí bratra, jenž padl v bitvě, a přece si přijel na koni pro svou sestru Gvennolaik a odvedl si ji na onen svět. V Čechách existuje několik verzí podobného příběhu, ale ten nejznámější, nejdramatičtější, najdeme v Erbenově Kytici. Málokdo si při četbě uvědomí, že velký básník ve Svatební košili převyprávěl starý keltský příběh samainu.

Zvláštní samainový zážitek jsem zažil v malé obci nedaleko Staré Boleslavi. V Předměřicích. Obec je poprvé připomenuta kostelem v roce 1354. Má táhlou náves a na mírném návrší stojí kostel s farou. Dnešní kostel svatého Jakuba Většího pochází ze 16. století, ale na počátku 19. století byl značně přestavěn. V jeho předsíni najdeme trojúhelníkový štít s reliéfem Staroboleslavské Panny Marie, pod jejíž ochranu se malá obec utíkala. To nám připomene, že nejsme příliš vzdáleni od centra důležitého mariánského kultu. V obci je několik barokních soch, kvalitní je zejména plastika svatého Jana Nepomuckého u fary.

Nejzajímavější památkou, v žádném případě ne starožitnou, je pomník padlým z 1. světové války. Vytvořil ho ve dvacátých letech 20. století vynikající český sochař Jan Štursa. Na podstavci figurálního výjevu najdeme jeho výrazný podpis. Nenalezneme tam patrně bronzovou desku se jmény padlých, kterou někdo před nedávnem ukradl. Právě tady, ve středu obce si uvědomíme, že v České kotlině jsou hanobení nejvíce vystaveny funebrální památky. O našem vztahu k předkům a zásvětí to vypovídá víc než statistiky o našem totálním ateismu.

Štursův památník je jedinečný. Proč tak výmluvné a jedinečné dílo stojí v malé vsi jsem nepochopil a ani nezjistil. Myslbekův žák patří na počátku 20. století mezi nejvýraznější tvůrce, má úspěch a provede celou řadu zdařilých realizací, za všechny jmenujme sochařskou oslavu lidského ducha a práce na pylonech Hlávkova mostu v Praze. 1. světová válka všechny jeho plány přerušila. Musel na frontu a své otřesné zážitky zvěčnil v dramatických kresbách. Pomník v Předměřicích je ozvěnou jeho obrazu Pohřeb v Karpatech.

Jak si v Předměřicích nevzpomenout na středověká Ukládání do hrobu. Tatáž lidskost, tragičnost v prostých gestech. Jenomže tady se do hrobu nepokládá Spasitel světa a Syn boží, ale zcela anonymní člověk. Možná celé lidstvo. Jméno jednotlivce tu není v nejmenším důležité, je jen jedním z mnoha milionů nevinně zabitých. A tak Štursa v Předměřicích nepostavil jen pomník několika místním padlým, ale vytvořil tu tragickou poctu lidské apokalypse. Na počátku 20. století jí prošlo milióny anonymních osudů. Sochař se nikdy nedozvěděl, že hrůza první světové války nebyla v nejmenším očistná a varující. On sám by se za krátko dožil ještě větších hrůz. Nestalo se tak. Nadaný sochař krátce po navržení předměřického pomníku zvolil dobrovolnou smrt. A tak jsem před předměřické Ukládání do hrobu položil snítku nádherně rudých šípků, které jsem narychlo odcizil v nedalekém houští. Za místní padlé, za sochaře Štursu a za nás za všechny.

Poslední úprava: 11.07.2011

MALVERN knihkupectví

Adresa: kavárna Božská lahvice, Italská 13, Praha 2 Vinohrady. Otevřeno  pondělí - sobota od 10 do 22 hodin.
Kompletní nabídka knih též na e-shopu www.malvern.cz

Kontakt: , tel. 724 245 245.

Související odkazy

Powered by Elxis - Open Source CMS.
Copyright (C) 2006-2018 Elxis.org. All rights reserved.