english czech
Úvod2 arrow Zajímavosti

Zajímavosti

Odkazy na zajímavé články a rozhovory

0 Komentáře
Poslední úprava: 23.08.2018

Adam Borzič Miluj své nepřátele

Miluj své nepřátele aneb o spiritualitě pro naši dobu

Dokážu pochopit, že ministrovi Kalouskovi „ujely“ nervy. To je lidské. Potíž je v tom, že „jeho facky“ jsou symbolem i projevem stále násilnější atmosféry v naší zemi. Na Šluknovsku jsme viděli tričko s nápisem křísícím Adolfa Hitlera. Pochodující davy skandující nenávistně „Cikáni do plynu…do práce“ a snažící se prodrat přes policejní kordony k romským ubytovnám, všudypřítomný rasismus, šovinismus, islamofobie, homofobie, antisemitismus a konečně nacionalismus diktovaný z nejvyšších míst - to všechno jsou projevy stoupající společenské frustrace, rostoucího hněvu a nebezpečné nevědomosti. Zdá se, že všichni staří démoni se vrátili a z jejich žhavého reje může vyšlehnout katastrofa celonárodních rozměrů. Optice nepřátel není těžké podlehnout. Na vlastní kůži jsem si to před časem uvědomil, když jsem byl označen jedním publicisticky činným bratrem ve víře za „největšího nepřítele křesťanství“, zatímco další pán, přívrženec vládnoucí koalice, o mně napsal, že jsem „levicový třasořitka“. Měl jsem chuť ostře reagovat, ale nakonec mě jakýsi tichý instinkt zadržel.


Minulý týden jsem zažil něco pozoruhodného.

0 Komentáře
Poslední úprava: 30.01.2012
Čtěte více...

Obsah kapitoly Zajímavosti

  • Stavět světlem - rozhlasové úvahy Václava Vokolka, 16.díl
  • Stavět na vodě - rozhlasové úvahy Václava Vokolka, 15.díl
  • Strach z upírů - rozhlasové úvahy Václava Vokolka, 14.díl
  • Mrtvý prostor - rozhlasové úvahy Václava Vokolka, 13.díl
  • Planoucí ohně čarodějnic - rozhlasové úvahy Václava Vokolka, 12.díl
  • Ukládání do hrobu - rozhlasové úvahy Václava Vokolka, 11.díl
  • Co bychom také neměli zapomenout - rozhlasové úvahy Václava Vokolka, 10.díl
  • Obrazy paralelních světů - rozhlasové úvahy Václava Vokolka, 9.díl
  • Tajemství Zelených mužů - rozhlasové úvahy Václava Vokolka, 8.díl
  • Návštěva císaře - rozhlasové úvahy Václava Vokolka, 7.díl
  • Úvahy nad léčivou studánkou - rozhlasové úvahy Václava Vokolka, 6.díl
  • Setkávání - rozhlasové úvahy Václava Vokolka, 5.díl
  • Ukrytá rotunda - rozhlasové úvahy Václava Vokolka, 4.díl
  • Přemítání pod věží v maurském slohu - rozhlasové úvahy Václava Vokolka, 3.díl
  • Most nad peřejemi - rozhlasové úvahy Václava Vokolka, 2.díl
  • Letmé připomenutí krásy - rozhlasové úvahy Václava Vokolka, 1.díl
  • Korsika - putování Rudolfa Zemka
  • Val Camonica - putování Rudolfa Zemka po Itálii
  • Rozhovor s Václavem Vokolkem pro časopis Moje zdraví na téma "Žádné setkání není náhodné"




    Praha
  • 0 Komentáře
    Poslední úprava: 11.07.2011

    Rozhlasové úvahy 16 - Václav Vokolek

    Stavět světlem ...

    Jan Blažej Santini-Aichel

    Již jsme si řekli, že klášter v Plasích byl zbudován na močále, na stavebně naprosto nevhodném místě. To není příčinou vratkosti, ale naopak síly. To všechno je v duchovním světě možné. Vraťme se tedy ještě jednou k jedinečné architektuře, k hmotné podobě posvátného místa. Víme, že se tu stavělo na vodě a pokusme se objevit další paradox. Stavělo se tu totiž světlem...
    Abychom pochopili, alespoň něco z toho, co je tu naznačeno, vraťme se ještě jednou do 18. století, do doby podivuhodného opata Tyttla, jehož vědomosti a cíle značně přesahovaly cíle a vědomosti barokní doby. Byl to výrazný esoterik, jenž v Plasích začal budovat své Velké Dílo.

    0 Komentáře
    Poslední úprava: 11.07.2011
    Čtěte více...

    Rozhlasové úvahy 15 - Václav Vokolek

    Stavět na vodě...

    Klášter Plasy

    Člověk se snaží budovat na pevných základech. Ty přece rozhodují o trvání, o kvalitě. Takže nejprve kámen, nyní železobeton. Stále pevnější základy staveb však v současnosti kontrastují s nepříliš pevnými základy našeho bytí. Podívejme se na jednu podivuhodnou stavbu, nikoli symbol, jak by se mohlo zdát, která je postavena na čemsi  naprosto nepevném, tedy na vodě. Postavit monumentální stavbu na vodě není jen důkazem neobyčejné řemeslné obratnosti našich předků, ale spíše příkladem zázraku, v němž duchovní popírá vše hmotné. Ovšem za spoluúčastí lidské dovednosti. To vše začínáme chápat, navštívíme-li bývalý cisterciácký klášter v Plasích.

    0 Komentáře
    Poslední úprava: 11.07.2011
    Čtěte více...

    Rozhlasové úvahy 14 - Václav Vokolek

    Strach z upírů

    Čelákovice hrob

    Jsou místa, která turisté, naši i zahraniční, míjejí. Jsou místa, kam by nikoho nenapadlo jet na výlet, natož na dovolenou. Právě taková místa rád vyhledávám.
    V zimním sychravém počasí doporučuji návštěvu Čelákovic. Původně byly osadou vzniklou na místech daleko staršího osídlení. První zmínku máme z roku 1290, to byly Čelákovice králem prodány cisterciáckému řádu, ale domníváme se, že vznikly již po roce 1000. V době koupě tu již stál kostel a Čelákovice se nazývají oppidum, což vždy znamenalo spíše větší obec.

    0 Komentáře
    Poslední úprava: 11.07.2011
    Čtěte více...

    Rozhlasové úvahy 13 - Václav Vokolek

    Mrtvý prostor

    Hřbitov v Milovicích

    Jsou místa, na kterých mrazí i v nejparnějším létě. Tak působí opuštěné vojenské prostory. Armády odejdou a na místech dříve tak pečlivě střežených zůstane totální zmar. Jako by tu vše ztratilo smysl. Vše je tu kontaminované. Půda, vegetace, minulost i budoucnost. Z půvabné krajiny se tak snadno stane negativní zóna. Na opuštěných vojenských prostorech zažijeme vědomí konce. Stačí si zajet do Milovic. 
    Dějiny současných Milovic jsou krátké, intenzivní a plné neuvěřitelných zvratů. Ještě před sto lety to byla poklidná obec, roku 1890 měli pouhých 814 obyvatel, trojtřídní školu a poštu v Lysé nad Labem. Býval tu poplužní dvůr a kdesi tu stála tvrz, na níž se připomíná Záviš z Milovic. Také z Milevic. „Villa Milewicz“ říká se středověké vsi v listinách. V 16. století připadly Milovice a okolní vsi k benátskému panství. Život se tu nadlouho zastavil. Ani fara tu nebyla. Za zmínku stálo jen ložisko rašeliny, které zaměstnávalo pár lidí z okolí.

    0 Komentáře
    Poslední úprava: 11.07.2011
    Čtěte více...

    Rozhlasové úvahy 12 - Václav Vokolek

    Planoucí ohně čarodějnic

    Břístevská hůra

    Na zajímavém vršku mezi Břístvím a Starým Vestcem je zdaleka viditelná zřícenina historické stavby. Nejedná se obvyklou trosku hradu, tak typickou pro českou krajinu, ale o pozůstatek kdysi mohutné barokní kaple. Z kamene a cihel zděná stavba byla zbudována z darů farníku v roce 1714. Centrální kaple na křížovém půdorysu je přesně orientovaná, delší osou na sever jih, kratší východ západ. Hlavní směry půdorysu vytvářejí na světové strany orientovaný kříž. To jistě souvisí se zasvěcením – kaple Povýšení svatého Kříže. Z toho důvodu je i Břístevská hůra nazývána poněkud vznešeně Křížovou horou. To, že se jedná o vcelku mírnou vyvýšeninu v jinak rovinaté krajině pozná každý, kdo ke zřícené kapli vystoupí.

    0 Komentáře
    Poslední úprava: 11.07.2011
    Čtěte více...

    Rozhlasové úvahy 11 - Václav Vokolek

    Ukládání do hrobu

    Pomník

    Toulat se podzimní dušičkovou krajinou může přinést mnohé překvapení. Krajina je plná zlátnoucího listí, které vítr marnotratně strhává ze stromů a ranní mlhy polehávají symbolicky nízko nad zemí. Naše kroky každoročně míří prochladlou krajinou ke hřbitovům. Zapálené svíčky, jejich mihotavé plamínky nad hroby, nás na okamžik spojují se světem mrtvých. Proto v těch dnech hřbitovy ožijí. Lidmi, květinami, světýlky. Na hřbitovech se uklízí jako v domácnosti. Snad právě tímto velice přízemním rituálem se snažíme propojit s vyššími světy. Právě tak to dělali naši předchůdci, Kelti, když v čase našich dušiček slavili svůj velký svátek samain. Ten byl druhým z nejvýznamnějším keltským svátkem, kterým začínal keltský nový rok. Název je odvozen od sam e fuin, tedy konec léta. Tento svátek Keltové slavili začátkem listopadu, v noci před 1. listopadem. Jako všechny keltské svátky začínal samain večer, s východem první hvězdy.

    0 Komentáře
    Poslední úprava: 11.07.2011
    Čtěte více...

    Rozhlasové úvahy 10 - Václav Vokolek

    Co bychom také neměli zapomenout

    Zleva bratři Heinrich a Thomas se sestrami Julií a Carlou. Vpravo rodiče - senátor Thomas Johann H.Mann s manželkou Julií da Silva-Bruhns Někdy mám dojem, že lidská existence je založena na soustavném zapomínání.  Dobrého i zlého. Varovného i nicotného. Není vyloučeno, že zapomínání je jakýmsi obranným systémem, kterým moudrá příroda podporuje od počátku touhu žít a přežít. Možná ovšem, že se jedná o zásadní prokletí, které formuje nelítostné fatum, kterému říkáme dějiny. Ze zapomínání totiž pramení katastrofální nepoučitelnost, která je základním prvkem našeho jednání, které se dá vyjádřit jako soustavné opakování několika zcela zásadních chyb. Pak bychom naši vůli k zapomínání mohli pokládat za zvrácenou rozkoš, kterou si lidstvo značně komplikuje svou poněkud vratkou existenci.
    0 Komentáře
    Poslední úprava: 11.07.2011
    Čtěte více...

    Rozhlasové úvahy 9 - Václav Vokolek

    Obrazy paralelních světů

    Anna Zemánková Před časem jsem si prohlédl pozůstalost malířky Anny Zemánkové a od té chvíle, trvala několik soustředěných hodin, se mi má pečlivě sestavená schémata týkající se umění opovážlivě promíchala. Tvorba Anny Zemánkové není popsána ve výtvarných encyklopediích, je totiž zařazena do nepříliš jasné a neprůhledné škatulky zvané art brut. Výstava tohoto umění, která byla v Praze prezentována v Domě u kamenného zvonu, se stala skutečnou událostí loňské sezóny.
    0 Komentáře
    Poslední úprava: 11.07.2011
    Čtěte více...

    Rozhlasové úvahy 8 - Václav Vokolek

    Tajemství Zelených mužů

    Kamenný Zelený muž V poslední době mě doslova pronásledují Zelení muži. Nejsou to nějací fantomové z filmového plátna, ale středověké plastiky, které najdeme v sakrálních prostorách stejně jako třeba na svorníku v podloubí před pražským Týnským chrámem. Není to žádná česká specialita, existují totiž v širokém kulturním prostoru od Irska, Anglie přes německé země až do České kotliny. Jedná se mužskou tvář, která je buď částečně zakryta listovím, nebo o muže jemuž z úst, a třeba také z obočí, listy vyrůstají.

    0 Komentáře
    Poslední úprava: 11.07.2011
    Čtěte více...
    << Začátek < Předchozí 1 2 Další > Konec >>
    Výsledek 1 - 16 z 22

    MALVERN knihkupectví

    Adresa: kavárna Božská lahvice, Italská 13, Praha 2 Vinohrady. Otevřeno  pondělí - sobota od 10 do 22 hodin.
    Kompletní nabídka knih též na e-shopu www.malvern.cz

    Kontakt: , tel. 724 245 245.

    Související odkazy

    Powered by Elxis - Open Source CMS.
    Copyright (C) 2006-2018 Elxis.org. All rights reserved.